Blatná
Zámek
První dochovaná zpráva o Blatná je datována rokem 1235. Před koncem 13. Století je doložena existence hradu v souvislosti s majetkovými převody s dvorcem pod ním.
Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z doby kolem roku 1220. Je pravděpodobné, že již v první polovině 13. století zde byl palác s kaplí, ohražený zděnou hradbou. V té době byla Blatná v držení Bavorů ze Strakonic. Středověký stavební vývoj hradu je dosti složitý. K obvodové hradbě předhradí, datované k přelomu 13. a 14. století přibývali stavby. Před rokem 1407 to byl Starý palác v severozápadní části hradu, postavený za dalších majitelů Blatné, pánů z Rožmitálu.
Výjmečná malířská výzdoba interiéru sálu ve druhém patře Starého paláce je patrně dílem malířeze zemí frankovlámské oblasti, který pravděpodobně přicestoval s panem Lvem z Rožmitálu v roce 1467 ze zpadní evropy. Malby byly restaurovány společně se stavební obnovou paláce v letech 1974 - 1975. nástěnné malby restaurované v roce 1977 jsou téř ve druhém patře vstupn věže: Datování maleb do doby kolem roku 1480 určuje i stáří věže. Na věž navazuje kaple z 19. století se zbytky staršího zdiva a jihovýchodní budova z 15. století, upravovaná v polovině 19. století architektem B. gruberem. Následuje rejtův palác v jihozápadní části, postavený v letech 1515 - 1530 Benediktem Rejtem a obsahující i části staršího zdiva. Do předrejtovské výstavby se ještě řadí palác z počátku 15. století přestavěný za hrabat z Rozdražova koncem 16. století. Současně s přestavbou tohoto paláce vzniklo i nižší křídlo s kuchyní a vinopalnou, připojující se ke Starému paláci.
v letech 1763 - 1767 byl tehdejšími majiteli Blatné uherským rodem Serényiů po požáru přestavěn Rozdražovský palác v Barokním
Bělčice
Kostel sv. Petra a Pavla
Z původní románsko-gotické stavby z druhé čtvrtiny 13. století se zachovalo lomové zdivo lodě. Na jižní straně je pozdně románský portál s profilovaným ostěním. Presbytář je z 1. poloviny 14. století, kledna dvoulodí je z roku 1515.
Bratronice
Tvrz
Pozdně renesanční areál tvrze byl dostavěn v roce 1603. Obdélná jednopatrová budova je krytá mansardovou střechou, v hlavním průčelí je bosovaný portál s erby. V přilehlém hospodářském dvoře je budova s vysokým pozdně renesančním štítem. Dnešní podoba parku v sousedství je z roku 1881.
Buzice
Hrad
Poprvé se připomíná v roce 1342, v 17. století byl přestavěn užíván jako sýpka. Stavba je čtvercového půdorysu se čtyřpatrovou hranolovitou věží na jihovýchodní straně. Kolem hradu je původní příkop.
Čekanice
Zámek
Postaven na místě starší renesanční stavby po požáru v roce 1785. V sousedství zámku jsou hospodářské budovy s barokními štíty.
Černívsko
Kostel Nejsvětější Trojice
Původně gotický ze 14. století, přestavěný v roce 1722 v barokním slohu.
Hrad
Nad obcí jsou zříceniny hrádku Křikava připomínaného v letech 1345 a 1367. uprostřed čtvercového zevního opevnění byla hranolovitá věž, severozápadním nároží jsou zbytky další budovy. Vstup do hradu byl od východu přes dochovaný šíjový příkop, západní strana byla chráněna svahem nad rybníkem. Hrádek zanikl patrně na počátku 15. století.
Drahenice
Zámek
Barokní dvoukřídlá jednopatrová stavba s původní zámeckou kaplí z doby kolem roku 1635.
Hvožďany
Kostel Navštívení P. Marie a sv. Prokopa
Jednolodní stavba z poloviny 14. století byla opravena v roce 1786. Pravoúhle ukončený presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby. Zařízení kostela je barokní, převážně z konce 18. století.
Kadov
Kostel sv. Václava
Z původně raně gotického kostela se zachoval presbytář sklenutý křížovou žebrovou klendou a sakristie. V 2. polovině 18. století byl kostel přestavěn v barokním slohu. U kostela jsou náhrobní kameny ze 16. století.
Tvrz
Stavba z konce 16. století s bohatými renesančními votulovými štíty. Již v 18. století byla přeměněna na sýpku.
Kasejovice
Kostel sv. Jakuba
Raně gotická stavba z konce 13. století, zbarokizovaná před polovinou 18. století a přestavovaná v letech 1868, 1892 a nově v roce 1926.
Kocelovice
Kostel sv. Bartloměje
Představuje typ opevněného kostela se zachovalými zbytky opevnění ve hřbitovní zdi. Datovat jej plze do počátku 14. století.
Lnáře
Zámek
Pravidelná čtyřkřídlá dvoupatrová budova z doby kolem roku 1670. V zámeckém parku je skupina soch z řecké mytologie z dílny sochařů Platzerů. V těsném sousedství zámku je původní gotická tvrz, přestavěná na přelomu 16. a 17. století v renesančím slohu.
Klášter řádu sv. Augustina
Raně barokní čtyřkřídlá jednopatrová stavba je dílem architekta G. B. Maderny. Součástí kláštera je kostel Nejsvětější Trojice postavený počátkem 18. století na místě kaple z konce 16. století.
Kostel sv. Mikuláše
Původně farní kostel z roku 1735 s dřevěnou zvonicí z 2. poloviny 18. století.
Myštice
Zájezdní hospoda patrně ze 16. století u hráze rybníka Labuť s klenutým gotickým sklepem a s mázhausem v I. patře.
Pacelice
Kostel sv. Jana Křtitele
Na vrchu Křesovec nad obcí byl v roce 1764 postaven jednolodní kostel se dvěma kaplemi. Stavba je kladena do okruhů žáků K. I. Diezehofera
Paštiky
Kostel sv. Jana Křtitele
Dílo geniálního stavitele baroka K. I. Diezenhofera a dominanta celého Blatenska. Kostel byl postaven v letech 1747 - 1753 na místě staršího gotického kostela. Vnitřní zařízení je jednotné, též z poloviny 18. století. Areál kostela doplňuje hribka s kaplí a ohradní zeď z téže doby.
Pole
Tvrz
Renesanční stavba z konce 16. století s bohatými štíty a s reliéfem zbrojnoše v ose průčelí.
Sedlice
Zámek
Původně gotická tvrz, přestavěná v 2. polovině 16. století na zámek.
Farní kostel sv. Jakuba Většího
Postaven v barokním slohu v letech 1744 - 1754 V. A. Jermářem na místě staršího kostela.
Hostinec č. 140, bývalí Šternbeský dům ze 17. století s omítkou s původní sgrafitovou výzdobou.
Starý Smolivec
Zámek
Zámecká budova je barokní z 18. století, postavená snad Antoniem de Maggi.
Škořetice
Zámek
Jádro stavby je z počátku 16. století. Věž, původně třípatrová, byla zvýšena při přestavbě zámku na počátku 20. století.
Tchořovice
Tvrz
Založena byla snad již ve 14. století, v dnešní renesanční podobě je z doby kolem roku 1550. Z té doby jsou v průjezdu dochovány zbytky nástěnné malby. Od roku 1675 byla tvrz používána jako sýpka.
Újezdec
Kostel sv. Voršily
Románsko-gotická stavba z doby kolem poloviny 13. století. Půdorysné uspořádání s věží v koutě lodi je příznačné pro jihočeské prostředí. Zdvojená okénka věže jsou románské, portál s ostěním v severní zdi lodi je nepomuckého typu s gotickými prvky.
Záboří
Kostel sv. Petra a Pavla
Z původního románsko-gotického kostela z 1. poloviny 13. století se zachovala pouze odbélná loď zaklenutá dvěma poli křížové klenby. Z gotické přestavby je pětiboký presbytář a sakristie s portálkem. Před vchodem do jižní boční lodi je barokní předsíň. Zvonice u kostela je z r. 1713.