Historie pylonového létání v ČR

   1974    Začalo to všechno v roce 1974 na popud Josefa Sladkého a Mildy Vostrého, který vypracoval nějaká prozatimní národní pravidla. Podklady bral ze zahraničních časopisů - především z USA, kde tato kategorie vznikla a už úspěšně žila.První závod se konal téhož roku na podzim. Do závodu se přihlásilo 6 týmů s malými modely na motory 2,5 ccm - většinou detonační. Tento závod jsme s Milošem vyhráli především proto, že jsme uměli zacházet s detonačním motorem a nebyl pro nás problém jej v limitu nastartovat a seřídit pro daný let.  ( Zdeněk Malina )

   1975    Milan Vostrý přeložil americká pylonářská pravidla na motory 6,5 a v Brně se narodil také motor, ale s předním sáním. Objevili se také akrobati /F3A/, kteří toto létání považovali za jednoduché a srandovní. Výsledky jejich zápolení jsou obecně známé " výbuch".  ( Zdeněk Malina )

   1976    První mezinárodní závody LIDODEMO F3D a F3A v Maďarsku v Nieredhazy. Tam odjela menší skupina akrobatů a z pylonářů pouze já s Milošem.Ostatní neměli odvahu odjet hned na mezinárovní závody. Nám se to ale vyplatilo - vyhráli jsme časem 135 sec. před Mohajem z Maďarska a tady snad začala skutečná závodní era pylonů. Přítomen byl také Sladký toho času šéf MVVS, který okamžitě zareagoval na tento úspěch s motory MVVS a slíbil, že připraví nový pylonový motor se zadním sáním. To všechno mělo velký vliv na domácí půdu a začalo být živo.  ( Zdeněk Malina )

   1977    Do pylonářské areny vstupuje Jarda Bílý coby konstruktér pylonářských modelů a řada dalších především akrobatů F3A, kteří si rovněž mysleli, že je to sranda. Do hry vstupuje i podnik UV Svazarmu "MODELA", která využívá této kategorie ke své propagaci - respektive k propagaci svých výrobků a přichází s myšlenkou zorganizovat propagační závody s náborovým zaměřením. To se také o rok později stalo.  ( Zdeněk Malina )

   1978    18. června na mělnickém letišti byl skutečně odstartován první náborový závod "O CENU MODELY" do kterého se přihlásilom 65 závodních týmů. Pravidla byla jednoduchá - létej s čím chceš, ale podle pravidel F3D. Souběžně proběhl i závod speciálů F3D, kteří nesměli startovat v náborovém závodě. Náborový závod vyhrál časem 150 sec Standa Dvořák a speciály F3D Mojmír Pavlík časem 124 sec. Tato modelářská akce měla velkou odezvu. Přišlo hodně diváků a všechny ostatní akce šly stranou . Nemluvilo se o ničem jiném a tak bylo pro velký úspěch akce rozhodnuto, pořádat tento závod každoročně pod záštitou podniku Modela. To se také stalo. Celou organizaci tohoto závodu dostali na starost zamětnanci podniku a ve spolupráci s LMK Mělník a LMK Praha 6.  ( Zdeněk Malina )

   1979    Pylony měly zelenou a pylonáři se jen rojili. Na Moravě se aktivizuje silná skupina akrobatů - Zd. Teplý, M.Pavlík, Ivoš Konečný , Rumreich a další se svými už speciály F3D. V Praze a okolí se vše soustřeďuje kolem Mělníka a Jardy Bílého, který s Oldou Maňáskem připravují speciály F3D, ale také specielní model pro národní kategorii RCP - Club 20, která bude součástí VCM a nahradí tak původní náborový závod. Během roku před VCM už proběhlo několik závodů a každý se připravoval na velkolepý závod VCM. Nakonec ale obě kategorie vyhrál s přehledem Jarda Bílý. V kategorii RCP zaznamenal čas 106 sec a v F3D 125 sec. Výkony ve srovnání se zahraničím to nebylo ještě moc slavné. Našim pylonářům chybělo caa 20 sec na zahraniční evropskou špičku. Potřebovali jsme přímé srovnání se zahraničím, ale to nebylo možné.Znali jsme pouze výsledky, ale ne jak je dosahnout.  ( Zdeněk Malina )

   1980    V kategorii RCP nastává zásadní změna. Jsou převzata anglická národní pravidla Club 2o - to znamená, že se mění obsah motoru z 2,5 cm na 3,5cm. Kategoie F3D zůstává beze změn a létá se podle prozatimních pravidel FAI. Během roku se objevuje řada různých modelů, především v Kat. F3D. Objevují se zahraniční motory Super Tigre, Webra, HP, OPS, ale nejoblíbenější a nejdostupnější jsou naše motory MVVS. Vyvrcholením sezony byla opět VCM, na kterou se přihlásil rekordní počet účastníků - celkem 108 týmů. Dosažené výsledky se značně posunuly k evropské úrovni. Kategorii Club 20 vyhrál K. Hacker časem 111 sec. a velkou kategorii F3D vyhráli bratři Malinové časem 106 sec což už byl čas srovnatelný se zahraničím. Vzhledem k tomu, že se jen tak lehko nedalo cestovat do zahraničí a nebyl tedy možný bezprostřední kontak se zahraničními závodníky, bylo rozhodnuto, příští ročník VCM pořádat jako mezinárodní závod. Když my nemůžeme ven za hranice, tak hold musí zahraničáci přijet k nám.  ( Zdeněk Malina )

   1981    Každý se velmi připravoval, aby důstojně obstál v zahraniční konkurenci až na závod přijedou známa evropská esa Pick, Casuut, Waltschek, Lenty, Miságlia, Lindemann atd. Do závodu se přihlásilo celkem 71 týmů z ČSSR, ale velkým zklamáním bylo, že se ze zahraničí nepřihlásil nikdo. Obě kategorie vyhráli bratři Malinové - Club 20 časem 86 sec. a kat. F3D časem 97 sec. Tento výkon už patřil k evropské špičce a začalo se o nás už psát v zahraničních časopisech. Italský časopis Modeliistica napsal, že je nejvyšší čas vylést z brlohů a odjet se podívat přes Alpy na ty české lvy co se tam děje. Mezinárodní závod v Itálii vyhrál Carlo Lenti časem 94 sec. Začali jsme si klást otázky - máme na ně? Koncem roku ještě bratři Malinové pokořili devadesátisekundovou hranici a zaletěli národní rekord 88 sec. Možná v tu dobu evropský.  ( Zdeněk Malina )

   1982    Opět velká změna v pravidlech - tentokrát v kategorii F3D. Mezinárodní federace FAI vypsala nová a definitivní pravidla - velmi podobná, ne li shodná s americkými. Hlavní změna spočívala v menší celkové ploše. Původní byla 45 dm2 nyní 34 dm2 Všichni rychle stavěli nové modely podle západních předloh. Mustang, Rivetz, Shark, Little Tony atd. Byly to vesměs modely, které američané používali na závodech Formule 1. v USA. Nyní bude konečně srovnání i s američany. S novými modely se opět létalo o něco rychleji, ale ne o tolik, kolik se očekávalo. VCM proběhla opět bez zahraniční účasti. Obě kategorie vyhráli bratři Malinové RCP - 85 sec. a F3D 90 sec. Vzhledem k neúčasti zahraničních závodníků byla mezi pylonáři nedobrá nálada a určitá beznaděj. Jak to bude dál? Všichni přemýšleli co udělat a jak se dostat ven na mezinárodní závody. Možnost se naskytla - tematický zájezd do Itálie přes cestovku Autoturist. Po určitých problémech se nakonec přece jen vyjelo. Autoturist zajistil autobus a my jsme ho naplnili až po střechu. Byl to vlastně první mezinárodní kontakt se zahraniční evropskou špičkou. Prohlíželi si nás, jako kdyby jsme byli z jiného světa. Divili se našim moderním modelům a motory MVVS prakticky neznali. Byli velmi překvapeni, že známe současná pravidla. To všechno, ale pouze do okamžiku než byl závod odstartován a než na tabuli vysely naše výsledky. Pak záhy přišly protesty. Podrobná kontrola našich modelů. Všechno jsme museli rozmontovat. Vzhledem k podaným výkonům bylo podezření na nitromethan. Proplachovaly se nádrže a přeměřovaly se opět modely. Nakonec se museli smířit s napsaným časem 93 sec, který byl o 10 sec rychlejší než u ostatních závodníků. Byl to pro ně šok. Dá se řící, že celá naše ekipa zazářila i když pro další technické závady nic nevyhrála. Každopádně podané výkony oslnily. Všichni na místě přislíbili, že na příští ročník VCM už přijedou.   ( Zdeněk Malina )

   1983    VCM opět jako mezinárodní závod. Do závodu se přihlásilo celkem 80 týmů tentokrát včetně zahraničních účastníků z NSR, Švýcarska, Rakouska, Anglie, Francie, NDR a Itálie. Z evropské špičky snad nechyběl nikdo. Všichni jsme byli zvědaví jak obstojíme. Ale povedlo se. Prosadil se pouze jeden zahraniční závodník - ital Mucedola, který obsadil druhé místo v kat. F3D. Vítězství si odnesli bratři Malinové časem 88 sec. V kategorii Club 20 zvítězili časem 91 sec. a bylo po Evropě rázem vymalováno - srandičky skončily. Čechů byly plné zahraniční časopisy a právem se o nich hovořilo v superlativech. Evropská špička se rázem odstěhovala do ČSSR. Nebyl problém postavit dvě nebo tři téměř rovnocená repre družstva.  ( Zdeněk Malina )

   1984    Tento rok byl podle mého názoru zlomový. Informace o našich pylonářích a jejich výkonech se dostaly i za velkou louži do USA. Zde tato kategorie vznikla, jako hokej v Kanadě a tak nebylo divu, že i Američané reagovali. Nechtěli připustit, že někdo v Evropě by mohl být rovnocený neřku-li lepší. Američané požádali FAI, aby vyhlásila MS podle nových pravidel a došlo tak konečně k přímé konfrontaci Evropa - USA. FAI nakonec vyhlásila světový pohár což bylo prakticky neoficielní MS a pořadatelskou zemí se stala Itálie. To se ale Američanům moc nelíbilo a na tento závod poslali pouze svého pozorovatele. V Česku vznikl velký problém - jak se tam dostat. VCM , která světovému poháru předcházela, byla jen dokladem toho, že naše výkony jsou skutečně superšpičkové a že na nás - Čechy nikdo v zahraničí nemá. Jen pro představu naší úrovně. Vyhrál tým bratří Malinů časem 82 sec, druhým se stejným časem byl tým Hacker/Opěla a třetí časem 86 sec Kuneš/Nadrchal. Ani tento silný argument tehdejší Svazarm nenadchnul a nepřesvědčil. Nezbývalo než si sehnat turistickou výjezdní doložku do Itálie podepřenou pozváním a penězi od italského aeroklubu. To se částečně povedlo a tak na Světový pohár odjeli alespoň bratři Malinové - vítězové VCM a tehdy ještě mladičký Jirka Klein /18 let/ s otcem - pozdějším naším státním trenérem. Byl to jeden z nejlepších a nejúspěšnějších zájezdů v mém životě. My jsme totiž vyhráli asolutně všechno co bylo možné. Jednotlivce F3D - FAI časem 84 sec. Traťový rekord 82 sec. Družstva F3D - FAI ve složení M. Malina/ Z. Malina a J. Klein/A. Klein. Světový pohár v družstvech byl vyhlášen pouze pro dva národní týmy a proto to bylo možné. Situace se opakovala i ve vloženém závodě CLUB 20. Vyhráli jsme rovněž jednotlivce, družstva a ustavili jsme rovněž traťový rekord. Byli jsme středem pozornosti - a to především neplnoletý , ale už tehdy talentovaný Jirka Klein. Všechno se točilo kolem nás a bylo to velmi přijemné. To samé přijetí se nám dostalo pak doma od pylonářů. Svazarm byl němý . V zahraničních časopisech se později psalo o neuvěřitelných kvalitách motorů MVVS a skvělém vystoupení dvou českých týmů, kteří vyhráli co se dalo. Hlavní otázka zůstala ale otevřená. Obstojí Češi v přímé konfrontaci na MS s nejlepšími Američany? Rozčarovaní Američané totiž okamžitě přihlásili na FAI příští rok - tedy 1985 MS v USA, kde hodlali předvést co v nich je.  ( Zdeněk Malina )

   1985    Od začátku sezony jsme ještě dlouho žili v opojení a vzpomínkách na úspěch v minulém roce. Všichni jsme, ale s napětím očekávali jak zareaguje na MS Svazarm. Svazarm byl opět němý. Ani výsledky a špičkové výkony na VCM s nikým nepohnuly. VCM 85 vyhrál tým Novák/Buber časem 83 sec, druhé místo Vrága/Kablásek 82 sec a třetí místo bratři Malinové 83 sec. Vzhledem k tomu, že Svazarm nikoho na MS nepřihlásil, ozval se pořadatel MS sám a znovu dodatečně po uzávěrce vyzval národní Aeroklub, aby vyslal na MS kompletní družstvo těch nejlepších. Bez nejlepších Evropanů v daném případě Čechů nebude MS pravým MS. Opět nic. V zahraničí to nikdo nechápal. Nakonec se zmobilizovala přímo americká modelářská asociace /AMA/, která poslala znovu zvací dopis, ale už soukromou cestou přímo na adresáta + dva šeky na 500 .- USD na jména Miloš a Zdeněk Malinové. Věděli o nás, protože, jsme byli držiteli Světového poháru, který každopádně musel včas odputovat do USA, dějiště MS pro příštího Mistra světa. Tady se Svazarm doopravdy ukázal v nejlepším světle. Velmi operativně nás požádal, abychom pohár do USA odeslali a že zaplatí poštovné, což se doopravdy stalo /700.-Kč./  ( Zdeněk Malina )